Ve středu 10.9.2025 v brzkých ranních hodinách vyjela skupina 15 střelických hasičů na přátelskou návštěvu do italského Assaga. Cesta byla dlouhá, znepříjemnil nám ji vydatný a hustý déšť, který se nás držel od rakouských alp až k italským Benátkám. Naštěstí byl tento déšť jediným za celou dobu pobytu. Měli jsme krásné a slunečné počasí.
Do Assaga jsme přijeli v odpoledních hodinách, po přivítání na hale a malém pohoštění jsme se vybalili a ubytovali. Večer nás čekalo oficiální přivítání s večeří. Přijetí bylo velice příjemné a vřelé, což nás všechny potěšilo.
Ráno jsme po snídani vyrazili na výlet do dvou obcí, které jsou označovány za jedny z nejkrásnějších vesnic Itálie. První vesnicí bylo Fortunago, které leží v provincii Pavia, v regionu Lombardie. Nachází se asi 90 km jižně od Milána. Je to malebná vesnička, která je schovaná mezi kopci vinic. Po prohlídce jsme pokračovali do vesnice Zavattarello, kde jsme měli výborný oběd a po obědě jsme se vydali na hrad Der Verme, který se tyčí nad městem a kdysi zde sídlila válečná škola italského renesančního vojenského vůdce Jacoba Dala.
V pátek jsme vyrazili v dřívějších ranních hodinách k městu Mantova. Nikdo jsme neměli tušení, kam jedeme a o to větší překvapení bylo, když jsme začali návštěvu na statku u krav. Prošli jsme si celý provoz, viděli jsme zautomatizování provozu a zjistili jsme, že se o celý statek stará sám majitel se dvěma syny. Mléko dodávají do nejznámější sýrárny Itálie, kam vedla naše další cesta. Jeli jsme do formaggerie Grana Padano. Jak nejlépe popsat, co jsme viděli a zažili, snad ani nejde. Jde to shrnout asi jedním slovem, a to jako “wau”. Dozvěděli jsme se, že se denně vyrobí asi 40 bochníků sýrů, které zrají i několik let. Jeden bochník váží 40 kg. Zajímavostí bylo, že pokud bude vyrobeno více bochníků sýrů za směnu, čeká zaměstnance pokuta. To platí i při kontrole zralosti sýra. Firma se snaží držet svůj standart a kvalitu. Na konci prohlídky nás čekala menší ochutnávka.
V sobotu byla v plánu prohlídka centra Milána. Navštívili jsme muzeum Boschi Di Stefano. Muzeum se nachází ve vile postavené v letech 1929-1931 podle návrhu slavného milánského architekta Piera Portaluppiho, kterého si vybral podnikatel Francesco Di Stefan, který budovu koncipoval jako domov pro svou početnou rodinu. V době, kdy byla budova postavena, byla tato oblast plná luk a zelených ploch, ale procházela rychlým stavebním boomem. I dnes budova vyniká na ulici svou výraznou rohovou strukturou. Muzeum se nachází ve druhém patře budovy, v bytě Antonia Boschi a Mariedy Di Stefano (dcera podnikatele). Celkem za svůj život nasbírali přes dva tisíce děl. Byt nám částečně připomínal naši vilu Tugendhat. Po prohlídce jsme k obědu ochutnali pravou neapolskou pizzu. Po obědě jsme se v poklidu vydali k hradu, který je v centru Milána. Nakonec jsme se metrem přesunuli zpět do Assaga. Večer nás čekala večeře, předávání darů a pozvání italských přátel k nám do Střelic.
V neděli jsme se zúčastnili mše svaté, svátečního oběda a pak už jsme měli volno k nákupům a nabalení věcí do aut. Po večeři jsme se rozloučili, a budeme se těšit na příští rok, kdy se opět setkáme.
Chtěla bych v první řadě poděkovat tlumočníkům, protože bez nich by naše návštěva neprobíhala tak hladce a pak všem, kteří se podíleli při organizaci, zajišťování darů a celkové pomoci před odjezdem, ale i v průběhu pobytu.
Marcela Stehnová, členka výboru SDH Střelice
Bohatou fotogalerii naleznete zde:
Assago 2025 foto
